Pokud jste nečetli předchozí dva články, pro první díl klikněte zde, pro druhý díl zde. Probouzíme se opět do kouzelného rána na Rindlschachten, poslední schachten na naší trase. Na každé schachten dohlížel na stádo dobytka tzv. lesní pastýř, který zde měl jednoduchou dřevěnou chatrč nebo jen zkrátka sedával ve stínu samostatně stojících stromů ponechaných po vykácení lesa. Toto spásání dobytkem zde probíhalo v letech 1622 až 1960 během letních měsíců – tří až čtyřměsíčního období a každý z celkem 19 statkářů z Lindbergu sem mohlo poslat své 4 mladé býčky. Posledním takovým zdejším pasáčkem na Rindlschachten byl Max Winter. Zemřel v roce 1986 a na zdejší schachten má krásnou ze dřeva vyřezávanou pamětní desku, viz. fotogalerie pod článkem. Ještě v roce 1831 měla ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Po pár hodinách ve vlaku ČD, přijíždíme včas do Železné Rudy, abychom zahájili expediční víkend, jak jinak než v místní restauraci s názvem Šumava. Po lehké večeři typu smažený sýr či hermelín s hranolkami a pár kvasnicových 13° okolo sedmé vyrážíme vstříc šumavským vrcholům. Jdeme nejprve po zelené či naučných stezkách „Utajená obrana železné opony“ a „Sklářská“ okolo hřbitova směr hraniční přechod, kde máme v plánu ihned za hranicemi uhnout na červenou. Na rozcestí s další naučnou stezkou „Tetřeví“ chybně zahybáme na červenou, jelikož tlacháme o nesmrtelnosti chrousta a nedáváme pozor. Proto si můžeme na infotabuli přečíst něco o místním Debnickém zámku. Jednalo se o jednopatrový barokní zámeček postavený v roce 1790 Marii Alžbětou Hafendbradelovou, který zde stával ještě na začátku osmdesátých let minulého století. ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | |Vyrážíme ze Stožce směr Strážný, za hranicemi postupně přes Philippsreut, Freyung, Grafenau do Spiegelau, kde za Normou uhýbáme k P+R parkovišti a zastávce IGEL busů. Nyní můžeme v klidu jet dále až na parkoviště Gfäll (mimo sezónu jsou značky zákazu vjezdu překryté igelitovým pytlem), ale v sezoně musíte nechat auto právě zde a odtud Vás za pár euro odveze IGEL Bus.
Výšlap nahoru byl opravdu rychlý a nenáročný – sice je zde převýšení 550 m, ale jdete svým tempem a nyní ve sněhu jste za hodinu a něco nahoře. Do 3/4 výstupu byl sníh jen místy, v místech, kde les končí už byl nepřetržitě, a i když jsme měli sněžnice s sebou, tak jsme je nepoužili. Cestou míjíme prameny s lavičkami, kde se můžeme
... pokračovat ve čtení
Ze Stožce se po povážím jednu zastávku vlakem na konečnou do Nového Údolí. Vystupuji sám a v podstatě to takto vydrží až na samotný vrchol. Společnost, na rozdíl od letního výšlapu, o kterém si můžete přečíst zde, mi bude dělat jen sníh, studený vítr a občas mezi mraky vykukující slunce. Po 3,5km se poprvé zastavuji u Rosenauerova památníku, za nímž se nachází bývalá Rosenauerova nádrž na plavení dřeva, kterou v roce 1962 zdevastovali odstřelením hráze. Vodní rezervoár, který mohl zadržet až 17 000 m3 vody a dodávat tak vodu po dobu 8 hodin, pro plavení dřeva v Schwarzenberském plavebním kanále. Schwarzenberský plavební kanál byl vybudován v letech 1789-1823 právě podle návrhu Josefa Rosenauera, tehdejšího plavebního ředitele a knížecího schwarzenberského inženýra. Kanál spojil povodí Vltavy ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | |