Máme tady podzim, pro někoho nejkrásnější období roku, kdy příroda hraje barvami. Známe místo, kde příroda vykreslí podzim do nejmenšího detailu. A to jsou schachten na německé straně Šumavy, v Bavorském lese. Schachten - nezákonně vykácené lesní mítiny, kam dříve, ale na některé i dnes vyhánějí během letních měsíců na pastvu mladý dobytek. Mají své kouzlo, přerušují zdejší tmavé lesní moře jako ostrůvky světla. A přesně takto to bude i dnes. Když se chcete na některou z nich dostat, bude Vás to stát nemalé úsilí vystoupat pár stovek výškových metrů. Parkujeme v Buchenau a stoupáme, než se před námi objeví první schachten máme nestoupáno 450 výškových metrů na 4 kilometrech. Ale stojí to za to, stojíme na první (3. největší, 9 ha) Lindbergerschachten, kterou pomalu ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Pravda, ze Stožce je tento kopec trochu dál, prakticky až na úrovni Železné Rudy, ale jeho zdolání stojí za to, obzvláště nyní na podzim. Cesta trvá okolo hodiny a půl, kdy postupně jedeme německou stranou přes Freyung, Grafenau, Spiegelau, Frauenau, Buchenau a parkujeme na Wanderparkplatz Scheuereck kousek za Spiegelhütte. Dle předpovědi nás čeká krásný slunečný den, a tak můžeme odlehčeni bez pláštěnek vyrazit si ho aktivně užít. Z počátku mírně stoupáme cestou podél kaskádového potoka Großer Höllbach podzimním listím zapadanou cestou s tím, že do zad už se nám začíná opírat předpovídané slunce. Super, tentokrát to meteorologům snad vyjde :-) V třetině výstupu dojdete k perníkové chaloupce Höllbachschwellhütte, která stojí na břehu stejnojmenné nádrže a v minulosti sloužila pro dřevaře, kteří ve zdejších lesích obstarávali ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Pokud jste nečetli předchozí dva články, pro první díl klikněte zde, pro druhý díl zde. Probouzíme se opět do kouzelného rána na Rindlschachten, poslední schachten na naší trase. Na každé schachten dohlížel na stádo dobytka tzv. lesní pastýř, který zde měl jednoduchou dřevěnou chatrč nebo jen zkrátka sedával ve stínu samostatně stojících stromů ponechaných po vykácení lesa. Toto spásání dobytkem zde probíhalo v letech 1622 až 1960 během letních měsíců – tří až čtyřměsíčního období a každý z celkem 19 statkářů z Lindbergu sem mohlo poslat své 4 mladé býčky. Posledním takovým zdejším pasáčkem na Rindlschachten byl Max Winter. Zemřel v roce 1986 a na zdejší schachten má krásnou ze dřeva vyřezávanou pamětní desku, viz. fotogalerie pod článkem. Ještě v roce 1831 měla ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |