TUSSET
Po roce opět nasedáme do vlaku a vyrážíme vstříc víkendu na Šumavě. A jako vždy trneme, aby ten s indiánským jménem „Snad jsem tu nic nenechal“ stihl nastoupit do vlaku, a abychom neměli zpoždění, a klapli nám všechny přestupy atd.. Ondra nestihl odjezd vlaku z hlaváku, naštěstí stíhal přistoupit na severní zastávce, ufff. A poté nás už čekala jen výluka s ubězpečením, že na nás vlak v Klatovech počká, tedy pokud přijedeme včas, jelikož i vlaky mají předpisy, do kdy mohou čekat. V Železné Rudě jsem nakonec včas a všichni. V tom stresu vystupujeme o zastávku dříve, všichni jsme žili v tom, že v Železné Rudě vlak zastavuje jen jednou. Tak si dáváme kiláček navíc a kocháme se změnami, příjemnými, kdeco tu zbourali, vylepšili, postavili ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |
Včera jsem viděl fotku letos poprvé zasněženého Poledníku. I když o dost později, než je každým rokem obvyklé. I tak si říkám „a je to tady zase“ :-). Tři víkendy zpět jsme zde přespávali a taky to mělo své kouzlo. Fičelo jak o závod a nad ránem i pěkně sprchlo. Nám ale bylo ve spacácích náramně, protože jsme na jednu stranu byli po celém týdnu utahaní jako koťata a na druhou, ta cesta do Prášil…milion přestupů, zpoždění, hledání náhradní trasy. Vše ale dobře dopadlo a pátek jsme si v Prášilech vylepšili návštěvou místního hostince U Michala, Nejprve pardubickou dvanáctkou a poté i tmavou ostravskou Černou Barborou. Radar vyhrožuje deštěm, nasazujeme čelovky a vyrážíme vzhůru do oblak, aby nás to nechytlo jako před léty. Cestou se ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |
Máme tady podzim, pro někoho nejkrásnější období roku, kdy příroda hraje barvami. Známe místo, kde příroda vykreslí podzim do nejmenšího detailu. A to jsou schachten na německé straně Šumavy, v Bavorském lese. Schachten - nezákonně vykácené lesní mítiny, kam dříve, ale na některé i dnes vyhánějí během letních měsíců na pastvu mladý dobytek. Mají své kouzlo, přerušují zdejší tmavé lesní moře jako ostrůvky světla. A přesně takto to bude i dnes. Když se chcete na některou z nich dostat, bude Vás to stát nemalé úsilí vystoupat pár stovek výškových metrů. Parkujeme v Buchenau a stoupáme, než se před námi objeví první schachten máme nestoupáno 450 výškových metrů na 4 kilometrech. Ale stojí to za to, stojíme na první (3. největší, 9 ha) Lindbergerschachten, kterou pomalu ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |
Pravda, ze Stožce je tento kopec trochu dál, prakticky až na úrovni Železné Rudy, ale jeho zdolání stojí za to, obzvláště nyní na podzim. Cesta trvá okolo hodiny a půl, kdy postupně jedeme německou stranou přes Freyung, Grafenau, Spiegelau, Frauenau, Buchenau a parkujeme na Wanderparkplatz Scheuereck kousek za Spiegelhütte. Dle předpovědi nás čeká krásný slunečný den, a tak můžeme odlehčeni bez pláštěnek vyrazit si ho aktivně užít. Z počátku mírně stoupáme cestou podél kaskádového potoka Großer Höllbach podzimním listím zapadanou cestou s tím, že do zad už se nám začíná opírat předpovídané slunce. Super, tentokrát to meteorologům snad vyjde :-) V třetině výstupu dojdete k perníkové chaloupce Höllbachschwellhütte, která stojí na břehu stejnojmenné nádrže a v minulosti sloužila pro dřevaře, kteří ve zdejších lesích obstarávali ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |
Sledujte, Sdílejte, Komentujte a Likujte!
