www.tusset.cz
TUSSET

Každé počasí je hezké, jenom každé jinak.

Více než 1.000 autorských fotografií z milované Šumavy! - Klikni zde, a prohlédni si je všechny!

Šumavský „bikepacking“ – den první

Aneb na kole ze Železné Rudy do Vyššího Brodu za tři dny

Šumavský „bikepacking“ – den první
Je sobota ráno a já vyrážím na svůj druhý „bikepacking“, tedy vícedenní výlet, kdy si užíváte svobodu pohybu, nocleh a vaření v přírodě s požitky z jízdy na kole umocněné objevováním nových, vzdálenějších míst. První bikepacking, kdy jsem měl ještě půjčenou výbavu a objevil krásu tohoto druhu, jsem nedávno podnikl s kamarády v České Kanadě. Nyní už mám výbavu vlastní a taky jedu sám, nikdo se mnou totiž nechtěl ;-). Trochu jsem se nechal inspirovat článkem na webu bikepacking.cz - Šumavou přes zaniklé vsi, ale trasu jsem si přizpůsobil svým možnostem a místům, které jsem chtěl opět vidět nebo jsem tudy ještě nikdy před tím nešel. Z vlaku vystupuji pár minut po poledni v Železné Rudě a pro první den mám cíl dojet na Poledník 1315m n.m.. Čeká mě něco okolo 32 km a 1.100 výškových metrů. A začneme, jak se na Šumavu patří, hezky zostra, výšlapem na rozcestí Pod Polomem. Až tam se kopec zlomí a za odměnu mě sveze až na Hůrku, něm. Hurkenthal. V těchto místech stála jedna z nejslavnějších šumavských skláren. Byla založena známým sklářským rodem Hafenbrädlů v roce 1766. Ke sklárně přibyly později domky, ale také panský dům či Turecký dům pro obchodníky, fara a mlýn. Ignác Hafenbrädl zde nechal v letech 1788-89 postavit kostel sv. Vincence. Jeho nástupce CH.F.Abele o více jak 30 let později vystavěl opodál kapli sv. Kříže s rodinnou kryptou. Uvnitř byli pohřbeni rodinní příslušníci, některé rakve mely skleněná víka. Po skončení sklářské výroby živila místní obyvatele převážně práce v lese a turismus. Doporučuji shlédnout na stream.cz jeden díl z cyklu Zmizelá Šumava – Tanec s mrtvolami Zda se tato událost skutečně stala už nechám na Vás, ale já nemám důvod p. Emilu Kintzlovi nevěřit. Přichází početná skupinka německých turistů, a tak je nejlepším řešením pokračovat v krasojízdě. Vzhůru k nejmenšímu a zároveň nejvýše položenému šumavskému jezeru ledovcového původu. Jezero Laka není příliš hluboké, postupně zarůstá rašelinou a po hladině plavou drobné ostrůvky organogenního původu. Velkou zajímavostí jezera, jakožto přirozené vodní plochy, byl chov pstruhů ve 30. letech minulého století, kvůli němuž byla i zvýšena hráz jezera. Přišel obří mrak, který se né a né pohnout. Na žádné dlouhé čekání není čas, a tak za pořádnou fotografií sem budu muset vyrazit někdy příště a snad se poštěstí. Pokračujeme výšlapem přes Zlatý stoleček dále sešupem směrem na Gsanget, přes další zaniklé vsi Horní a Dolní Ždánidla do obce Prášily. Zde nadešel čas uhasit žízeň a dostat něco teplého do žaludku. Zkrátka se posilnit před dalším kopcem, kterým nebude žádný jiný místní velikán než Poledník. Před opuštěním Prášil se zastavuji u zdejšího výběhu bizonů amerických a může se jít na to. Zhruba v polovině trasy odbočuji k Prášilskému jezeru. Výšlap je to vcelku pozvolný, až na zmiňované odbočce, těsně pod jezerem je cesta prudší. S kolem se přímo až k jezeru jízdou nedostanete. Kolo nechávám u přístřešku pod ním a zhruba 150 m kamenité cesty zdolávám po svých. Prášilskému jezeru, přesněji Utopenci na jezeře je věnován další díl z cyklu Zmizelá Šumava. Kochám se pohledem na jezero se skalní stěnou a nasávám zdejší klid a vůni. Po zhruba hodince nadešel čas na poslední část dnešní trasy. Po sjezdu, který mě vrátil na rozcestí Liščí díry si užívám výšlapu, tedy až na zatáčku před rozcestím Předěl, kde sesedám a kolo za značného funění tlačím kupředu. Zbývající kilometr ve zlaté hodince neměl chybu. Jsem v cíli, svačím, otevírám vrcholového Zlatého bažanta dovezeného bráchou z Tater, kterého jsem si na toto speciálně týden schovával v ledničce :-) a čekám na západ slunce. Je sobota, čekal jsem, že zde nebudu nocovat sám, ale takové množství stanů, které se ani nevešly do vymezeného plácku nouzového stanoviště, jsem nečekal. Ustýlám si vedle výdejního okýnka zdejšího občerstvení, nařizuji budíka na východ slunce a při poslechu pařmenů u zdejšího krbu usínám. Zítra popojedeme a doufám, že vy se mnou! Pokračujte ve čtení druhým dílem.


GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).
Kompletní fotogalerii se 420 ks fotografií můžete shlédnout na rajce.net


Přidat komentář:

Trádá, Železná Ruda volá ...

Trádá, Železná Ruda volá ...

... tři přestupy a čtyři hodiny.


Výšlap na Polom ...

Výšlap na Polom ...

... ze Železné Rudy, bolí to bolí :-)


Hůrka ...

Hůrka ...

... základy kostela sv. Vincence a kaple sv. Kříže.


Rozcestí pod jezerem Laka ...

Rozcestí pod jezerem Laka ...

... vpravo, točit vpravo.


Jezero Laka ...

Jezero Laka ...

... nejmenší a zároveň nejvýše položené šumavské jezero ledovcového původu.


Poledník v dáli ...

Poledník v dáli ...

... bude mým 5* hotelem pro dnešní noc :-)


Prášily ...

Prášily ...

... zámeček a základy strženého kostela.


Prášilské jezero ...

Prášilské jezero ...

... jedno z pěti ledovcových jezer ležících na české straně Šumavy.


Poledník - 1315m n.m. ...

Poledník - 1315m n.m. ...

... přežil jsem a jsem v cíli dnešní horské etapy.


Západ slunce na Poledníku ...

Západ slunce na Poledníku ...

... jedním slovem nádhera.


A jde se spát ...

A jde se spát ...

... krásný den za mnou, krásný den přede mnou ;-)


    Mohlo by se Vám dál líbit:
Přechod hřebene Sněžná
Přechod hřebene Sněžná, aneb doposud neprofláknutý hřeben Šumavy
Na kole ze Stožce k Plešnému jezeru
Na kole ze Stožce k Plešnému jezeru, aneb až s pěším přídavkem k pomníku Adalberta Stiftera to bylo ono
Pohodový šůšn na Březník
Pohodový šůšn na Březník, aneb na běžkách šumavskou D1
Falkenstein a okolní schachten
Falkenstein a okolní schachten, aneb nejstrmější cestou vzhůru