www.tusset.cz
TUSSET

Šumava je krásná za každého počasí

Kanál 54

Aneb skoro stezkou Krále Šumavy

Kanál 54

Naše jarní expedice začala ve Vimperku, přesněji kousek nad ním, na křižovatce U Sloupů. Zde na samotě v chalupě Josefa Peka nebo v dnes již neexistující hospodě manželů Koubových, si šumavský Němec Franz Nowotný alias Kilián přebíral lidi, kterým za peníze pomohl ke svobodě. My se vydáme po jejich stopách a okolo budov bývalých kasáren si to namíříme do lesů, kde se na rozcestí vydáváme horní cestou směr bývalá Městská Lada a přírodní rezervace Radost. Kilián využíval i druhou cestu, kdy nejdříve klesal k Volyňce, a poté musel opět vystoupat k rozcestí, kde se obě trasy střetnou. Dostáváme se přes Medvědí potok na modrou turistickou, a zde pod Klínem 955m n.m. u jezírka a studánky Brloh si ustýláme. Čeká na nás po dlouhé době noc pod hvězdami. Na noc hlásí déšť, který nakonec přichází až ráno se snídaní. Času máme dost. Jen co déšť ustal, vycházíme směr Šindlov, kde už na nás s plechovkou piva čeká třetí do party. Připíjíme si na to naše malé jubileum, jelikož před deseti lety jsme s našimi víkendovými expedicemi začali. Kilián si to po překročení Medvědího potoka namířil mezi Kamennou 1101 m n.m. a Bukovec 1099 m n.m., aby se před ním objevila osada Nový Svět, něm. Neugebau. Zde stával kostel, který přečkal první poválečnou vlnu ničení církevních staveb, ale přesto byl nesmyslně zbořen roku 1976 i s přilehlým hřbitovem. Kostel měl poškozenou střechu a proto byl vypracován projekt opravy, ale tehdejší MNV prosadil demolici. Památková ochrana byla sňata a tedy zboření kostela už nic nebránilo. Kilián si to dále namířil přes Kachyňovým filmem proslavený močál, tedy Novosvětskou nebo Chalupskou slať. Toto rašeliniště se však nerozkládá na státní hranici a ani není příliš zrádné či neprostupné. Spíše se jedná o podmáčenou louku, kterou Kilián dokonale znal, neboť se nacházela nedaleko jeho rodného domu na Pláních čp. 88, místní část Nových Hutí něm. Kaltenbach. My slať obcházíme po žluté, abychom ji kousek za rozcestím Na Studeném potoce opustili a vydali se do kopců Zvěřín 1133m n.m. a Janská hora 1122m n.m. vycházíme ve Františkově a usedáme k jednomu orosenému s vývarem a burgerem v penzionu Panský dům. Zde Kilián musel překročit silnici a hlavně Teplou Vltavu. Tu buď přebrodili nebo využívali dřevěnou lávku, o které se ale dozvěděla bezpečnost a začala ji hlídat z nedaleké skály Pivní hrnec. Kousek za touto lávkou byl 19. června 2004 odhalen pomník věnovaný Králům Šumavy. Jednou klec sklapla a Killián byl zde esenbáky postřelen a po pašerácku sténal a předstíral, že není schopen dalšího pohybu. Proto jej nechali být a začali nahánět ostatní. Jen co zmizeli v lese Kilián se stáhl zpět do Bavorska. A to bylo prý naposledy co se vydal za hranici. Naposledy tedy vystoupal mezi Stanovou 1159m n.m. a Stolovou horu 1254m n.m., obešel obloukem Bučinu a poblíž pramenů Vltavy překročil hranici. Totéž čeká i nás, akorát my zamíříme na Bučinu. Zde necháváme v lese bágly a hezky nalehko vystoupáme na rozcestí Pod Stráží, odkud podél hraničních kamenů zdoláváme nejvyšší bod na trase Sedmiskalí něm. Siebensteinkopf 1263m n.m.. Po kochačce a společné fotografii se vracíme zpět přes hraniční přechod Bučina/Finsterau na nouzové stanoviště na Bučinu, kde si uvaříme a rozestýláme. Loučíme se i s příběhem jednoho z nejslavnějších Králů Šumavy, ten dožil v nedalekém Röhrnbachu, kde je i pohřben. Dobou a zítra opět s námi na cestě z Bučiny přes Knížecí Pláně do Strážnýho.

GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor “uložit jako” a přetáhnout na web mapy.cz).


Přidat komentář:


    Mohlo by se Vám dál líbit:
Okolo Volar
Okolo Volar, aneb nejen krásná příroda, ale i trocha té smutné historie
Na Velký Roklan z Oberfrauenau
Na Velký Roklan z Oberfrauenau, aneb další možnou cestou vzhůru
Cyklovýlet ze Zbytin přes Sněžnou a Pěknou do Stožce
Cyklovýlet ze Zbytin přes Sněžnou a Pěknou do Stožce, aneb krásný podzimní den kolmo přes tak trochu zapomenutý hřeben
Na kole ze Stožce Na Knížecí Stolec a zpět
Na kole ze Stožce Na Knížecí Stolec a zpět, aneb i 50 km s trochou toho převýšení se dá ujet