Po roce opět nasedáme do vlaku a vyrážíme vstříc víkendu na Šumavě. A jako vždy trneme, aby ten s indiánským jménem „Snad jsem tu nic nenechal“ stihl nastoupit do vlaku, a abychom neměli zpoždění, a klapli nám všechny přestupy atd.. Ondra nestihl odjezd vlaku z hlaváku, naštěstí stíhal přistoupit na severní zastávce, ufff. A poté nás už čekala jen výluka s ubězpečením, že na nás vlak v Klatovech počká, tedy pokud přijedeme včas, jelikož i vlaky mají předpisy, do kdy mohou čekat. V Železné Rudě jsem nakonec včas a všichni. V tom stresu vystupujeme o zastávku dříve, všichni jsme žili v tom, že v Železné Rudě vlak zastavuje jen jednou. Tak si dáváme kiláček navíc a kocháme se změnami, příjemnými, kdeco tu zbourali, vylepšili, postavili ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Vstávat a cvičit! Né tati né, já chci ještě spát! Ale, ale, ...ještě večer jsi říkala, že si to spolu užijeme, a já už jsem oblečenej, koukej vstávat. Od postele si to zamířila k balkonovým dveřím, otevírá je a … Ty jo tam je tma a zima, mě se nechce. Ale i tak už do postele nezalezla a namířila si to směr koupelna. Ještě před garáží to na mě zkouší, jelikož ji trochu nahlodával strach. Ale jak všichni víme, to vše se zlomí a časem překoná. Vyjíždíme přes Strážný, kdy ve Freyungu uhýbáme na Spiegelau, kde nás na silnici v zatáčce překvapí tři hrající si liščata. Jedno skočí hned do trávy u silnice, ale zbývající dvě nám ještě pár sekund beží před světly. Super zážitek, ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Máme tady podzim, pro někoho nejkrásnější období roku, kdy příroda hraje barvami. Známe místo, kde příroda vykreslí podzim do nejmenšího detailu. A to jsou schachten na německé straně Šumavy, v Bavorském lese. Schachten - nezákonně vykácené lesní mítiny, kam dříve, ale na některé i dnes vyhánějí během letních měsíců na pastvu mladý dobytek. Mají své kouzlo, přerušují zdejší tmavé lesní moře jako ostrůvky světla. A přesně takto to bude i dnes. Když se chcete na některou z nich dostat, bude Vás to stát nemalé úsilí vystoupat pár stovek výškových metrů. Parkujeme v Buchenau a stoupáme, než se před námi objeví první schachten máme nestoupáno 450 výškových metrů na 4 kilometrech. Ale stojí to za to, stojíme na první (3. největší, 9 ha) Lindbergerschachten, kterou pomalu ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Na kopci Haidel už jsme párkrát byli… a co si budeme vyprávět, je to lepší na kole, ale dnes jsme se rozhodli jít pešky. A co ještě, né z naší strany, tedy od Nového Údolí buď přes Haidmühle nebo přes Bischofsreut, ale jít po německé straně od Herzogsreutu. Což znamená sednout do auta, přejet hraniční přejezd Strážný/Philippsreut a po sjezdu z kopce zahnout vlevo. A jsme v obci Herzogsreut a parkujeme u místní hasičské zbrojnice. Zaparkovat lze ještě před hasičskou zbrojnicí u fotbalového hřiště nebo za kostelem vlevo do kopce u klubovny místní mládeže. Procházíme okolo katolického kostela St. Oswald a za nedlouho při pohledu zpět máme výchozí obec jako na dlani. Obec Herzogsreut byla založena již v roce 1618 arcivévodou rakouským Leopoldem I. (což ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | |