TUSSET
Jižně od Waldkirchenu leží jedna z nejkrásnějších přírodních oblastí Bavorského lesa – divoce romantická soutěska Saußbachklamm. Ze Stožce vyražte směr Waldkirchen, kde zaparkujte nebo můžete ještě kousek za ním, u mlýna Saußmühle. Zde začíná Saußbachklamm se svou hlubokou soutěskou, kde po celá tisíciletí říčka Erlau konala své dílo. Obří žulové bloky dodnes stojící v korytě a odolávající proudící divoké vodě. Úchvatná hra přírody, zarámovaná bujným rostlinným porostem. Cestou minete studánku Karlsbrunnen a už jen kousíček za ní, zhruba ve 2/3 cesty k přehradě narazíte na Perníkovou chaloupku Haller-Alm, kde se můžete občerstvit, dát si např. vídeňské párky, bavorskou klobásu nebo pstruha, pivo zde mají dobré, pasovské. Jen co přejdete přehradu půjdete zpět podél přívodního kanálu a buď opět seběhnete na cestu, kterou jste přišli nebo ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | |
Za svůj vznik, sahající pravděpodobně až do přelomu tisíciletí, vděčí městys Waldkirchen „Zlaté stezce“. V průběhu pokračujícího osídlování „severního lesa“ v 11./12. století z Pasova, bylo v blízkosti solné stezky do Čech založeno nové farní sídlo: „Kirche im Wald“ („kostel v lese“). První zmínka tohoto místa (farář z Waldkirchenu) pochází z roku 1203. Pasovští biskupové, kteří byli od počátku 13. století pány opatství, propůjčili Waldkirchenu tržní právo (potvrzeno v roce 1285) a později také výsadní právo skládání soli, která byla nejdůležitějším obchodním artiklem na této dopravní ose. Soumaři zde museli na své denní pouti z Pasova nebo Volar přenocovat a obstarat své koně, zatímco jim sedláci z okolí mohli nabízet své produkty. Takto vzniklé každotýdenní trhy a vzkvétající obchod solí brzy přinesly blahobyt do waldkirchenských ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | |
Cestou, necestou, polem nepolem, jdeme si vyšlápnout, na kopec Boubín… no dobrá, moc se to nerýmuje, jako kapele MIG21, a ani to nebude polem nepolem, ale cestou necestou to už jo! Cest na vrchol Boubína vede několik. Nejkratší, čili třeba pro fotografy chvátající na ranní rozbřesk, nejvyužívanější, je z Kubovky. Ta o něco delší, ale i hezčí je po zelené turistické značce od IS Idina pila, hezky okolo Boubínského jezírka, Boubínského pralesa až k samotné rozhledně na vrcholu Boubína.
Hora Boubín měří 1362 metrů, ale s rozhlednou, která je vysoká přesně 21 metrů (stejně jako ta na vrcholu Haidel, více zde), trumfuje i nejvyšší horu české části Šumavy - Plechý (1.378 m). Za dobrého počasí z ní uvidíte i alpské vrcholky. Vedle
... pokračovat ve čtení
Sledujte, Sdílejte, Komentujte a Likujte ;-)
