Pokud jste nečetli předchozí díl, naleznete jej zde. Ráno se probouzíme chvilku před východem slunce a tak první co děláme, je přivítání nového dne. Je 7:20 a slunce vychází nad Polední horou, kousek vedle rozhledny Poledník 1315m n.m., nádhera, která se nikdy neokouká. Po tomto představení se vracíme pro spaní, balíme a snídani si vaříme na vyhlídce. Lehce po osmé přichází první turisté, nejvyšší čas vydat se opět na cestu, před námi je zdejší kopec nejvyšší. Na Großer Arber - Velkém Javoru 1456m n.m. jsme z Mittagsplatzl cobydup, nejprve seběhneme rozmáčenou cestou do sedla a poté po pražcových schodech, které v tomto ročním období vedou skrz nádherně zbarvené borůvčí, vystoupáme na vrcholovou plošinu. Zde se nachází několik skalnatých útvarů, na které lze vylézt a ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | |Dle fotografií na sociálních sítích, kde se to fotografiemi ze Šumavy jenom hemží, nejkrásnější část roku, a tedy barevný podzim, je tady. Nastal nejvyšší čas se zabalit a vyrazit na pravidelnou expedici. Podruhé jedeme v pěti kusech, horko těžko se s bágly nasoukáme do auta a vyrážíme vstříc šumavským hvozdům. V pátek podvečer parkujeme v Lohberghütte a čeká na nás krásných 563 výškových metrů na 4 kilometrech. Celkem nezáživný a s 15kily na zádech náročný výšlap je po hodině a půl za námi. A před námi turistický přístřešek na kopci Waldwiesmarterl. Zde jsme si naplánovali první noc. Překvapivě před chatou je ohniště a tak rozděláváme oheň, sice s námahou, jelikož celý pracovní týden propršel a vše je mokré, ale podařilo se. Převlíkáme se do suchého, ... pokračovat ve čtení
žádný komentář | | | |Původně jsem chtěl holky vytáhnout na Boubín, ale díky jejich okamžité reakci „né, tati, né, tam jsme byli loni a ještě si to pamatujeme, dřevěná rozhledna, okolo jezírka“ padlo rozhodnutí popojet o kousek dál a zdolat Polední horu s rozhlednou Poledník, kde ještě nebyly. A i já si našel důvod k další návštěvě. Na Poledníku jsem byl několikrát, v zimě na běžkách, vyjel ho na kole, vyšel pěšky i jsem tady přespával, ale ještě nikdy jsem nebyl nahoře na rozhledně, jelikož vždy když jsem tam byl, bylo zavřeno.
Parkujeme v Prášilech před chatou KČT a ještě než se dáme po červené směrem k Prášilskému jezeru jdeme omrknout výběh s bizony. Hlavy měli zabořený v krmelci v podstatě jako vždy. Cestou k nim a od nich procházíte
... pokračovat ve čtení