www.tusset.cz
TUSSET

Šumava je krásná za každého počasí

Zřícenina hrádku Kunžvart

Aneb máme ji prakticky za barákem

Zřícenina hrádku Kunžvart
Zřícenina hrádku Kunžvart, jejíž název je odvozen od německého Königswarte čili Královská stráž, se tyčí pod skalním vrcholem hory Strážný nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 1115m n.m. Vede k němu z obce modrá či žlutá turistická trasa. My se vydáváme po modré pěkně zostra, jelikož zdoláváme místní sjezdovku. Na jejím horním konci se nachází kaple Panny Marie, která byla postavena r.1834. Její zajímavostí je, že má oltář otočený směrem na východ. Kaple je přístupná veřejnosti pouze jednou ročně v rámci mše, která se koná koncem měsíce srpna, po zbytek roku je vnitřek kaple nepřístupný. Ale i tak si zde můžete na lavičce odpočinout a pohlédnout zpět na samotnou obec. Pokračujeme po modré, kterou si zhruba po kilometru dobře hlídejte, jelikož uhýbá a opět začíná prudce stoupat. V momentě, kdy narazíte na žlutou jste skoro na místě, už to máte jen pár metru k cíli.
Hrádek sloužil k ochraně pobočky staré obchodní cesty z Vimperka do Pasova. Nejstarší písemná zpráva o hrádku pochází z r. 1359, kdy jeho držení potvrdil král Karel IV. Peškovi z Janovic a synům jeho bratra Herbarta spolu s vimperským panstvím. Všichni další majitelé Vimperka, kteří následovali po Janovských (Kaplířové ze Sulevic od r. 1395, Malovcové z Malovic od r. 1494, Jáchym z Hradce od r. 1553, Rožmberkové 1554–1601, novohradští Kolovratové 1601–1630, Eggenberkové 1630–1719 a naposledy Schwarzenberkové), měli pohodlnější ubytování na vimperském zámku. V r. 1547 se hrádek Kunžvart uvádí jako pustý. Požár, který na hrádku vypukl v r. 1578, jej změnil ve zříceninu. Jádrem hrádku byla hranolová věž vystavěná z pečlivého řádkového zdiva na žulovém skalním výchozu, který ji ze tří stran svými převislými stěnami spolehlivě chránil. Nejlépe dochovanou částí je 15 m vysoká původně třípatrová obytná hranolová věž. Ještě nedávno se dalo jít dovnitř, ale dnes už je zde mříž, která Vám to neumožní, nejspíše z důvodu Vaší bezpečnosti.
Výhledy jsou zde zejména na protější Žlíbský vrch, za nímž se schovává Boubín a kopec Chlustov mezi nimiž vykukuje Bobík. Náš okruh dokončujeme po žluté, kde dvakrát přejdeme Kořenský potok, u Orlovky se potkáme s kozami a vítacím psem, holky by si ho hned vzaly sebou :-). Po asfaltce přicházíme k výchozímu bodu, kterým pro nás bylo bezplatné obecní parkoviště pod sjezdovkou. A pokud se chcete za výšlap trochu odměnit a vy určitě budete chtít, zastavte se kousek pod parkovištěm v potravinách a gelaterii Žák po pravé straně. Mají zde nejlepší zmrzlinu na Šumavě, v kraji, v republice, … dokonce nám to stálo za to, napsat o ní na našem blogu samostatný článek zde.

Odbočka ke zřícenině samotné (tedy až ta horní) je z důvodu každoročního hnízdění sokola uzavřena od 1.3. do 15.7., děkujeme za její respektování.
GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor >uložit jako< a přetáhnout na web mapy.cz).


Přidat komentář:


   Mohlo by se Vám dál líbit:

Soumarské rašeliniště
Soumarské rašeliniště, aneb zima už klepe na dveře
Slunovratné neboli Pohanské kameny u Strážnýho
Slunovratné neboli Pohanské kameny u Strážnýho, aneb pěší okruh přes zaniklé obce Dolní a Horní Světlé Hory, Točnou a Josefov
Ženijní můstek u Dolního Cazova
Ženijní můstek u Dolního Cazova, aneb na osvobození
Na Luzný jádrovým územím přes Steinfleckberg
Na Luzný jádrovým územím přes Steinfleckberg, aneb územím nikoho...