Po pár hodinách ve vlaku ČD, přijíždíme včas do Železné Rudy, abychom zahájili expediční víkend, jak jinak než v místní restauraci s názvem Šumava. Po lehké večeři typu smažený sýr či hermelín s hranolkami a pár kvasnicových 13° okolo sedmé vyrážíme vstříc šumavským vrcholům. Jdeme nejprve po zelené či naučných stezkách „Utajená obrana železné opony“ a „Sklářská“ okolo hřbitova směr hraniční přechod, kde máme v plánu ihned za hranicemi uhnout na červenou. Na rozcestí s další naučnou stezkou „Tetřeví“ chybně zahybáme na červenou, jelikož tlacháme o nesmrtelnosti chrousta a nedáváme pozor. Proto si můžeme na infotabuli přečíst něco o místním Debnickém zámku. Jednalo se o jednopatrový barokní zámeček postavený v roce 1790 Marii Alžbětou Hafendbradelovou, který zde stával ještě na začátku osmdesátých let minulého století. Sloužil mimo jiné i jako ubytovna pohraniční rotě. Stržen byl prý v roce 1987 a zbyla zde tudíž už jen alej vedoucí do Železné Rudy. Zhruba po kilometru si všímáme, že jdeme špatně, a tak se vracíme a ještě netušíme, že to nebylo naposledy. Po návratu na zelenou po levé straně míjíme bývalá kasárna pohraniční stráže a pár kulometných hnízd, abychom konečně došli na hraniční přechod Debrník / Ferdinandstahl. Hned u prvního rozcestníku začínáme stoupat za svitu měsíce, abychom opět špatně zahnuli. Naštěstí po chvilce si všímáme spíše klesající, něž stoupající cesty a chybu po pár metrech napravujeme. Už za tmy přicházíme na rozcestí Tausenderkurve s boudou, kde by se dalo přespat, ale rozhodujeme se jít dál, k o něco výše položené boudě, kterou jsme měli k přespání v plánu. Po dalších nastoupených metrech přicházíme k uzamčené boudě, a tak kousek za ní vylézáme z lesa na první schachten – Ruckowitzschachten a přespíme zde. Schachten je pojmenování pro horské louky vyskytující se v národním parku Bavorský les, kde je považují za kulturní památku. Jde o bývalé horské pastviny, ilegálně vykácené za účelem získání místa pro pastvu dobytka. Naleznete je zejména mezi hlavním hřebenem Roklanu a Falkensteinu, zhruba ve výškách kolem 1100 m n.m. My překračujeme zatím na zemi položený drátěný ohradník, což znamená, že dobytek zde ještě není a hledáme místo bez kravinců k přespání. Je pár minut po desáté a my usínáme pod nejkrásnější lampou na světě. Nenechte si ujít pokračování naší expedice okolo kopce Falkenstejn a pokračujte ve čtení druhým, respektive třetím dílem.
Všech 289 fotografií z expedice můžete shlédnout na rajce.net.
Mapu v češtině, kudy na Falkenstein a několik schachten z německé strany naleznete zde.
... nám je startem a bude i cílem.
... v Železené Rudě.
... kousek před přejezdem polevu.
... v pozadí Velký a Malý Javor.
... někde z áleje, která tu jako jediná zbyla a vedla k Debrnickému zámku.
... Utajená obrana železné opony.
... směr jakš takš držíme.
... pod nejkrásnější lampou na světě.