www.tusset.cz
TUSSET

Šumava je krásná za každého počasí

Waldkirchen

Aneb jdeme se projít ...

Waldkirchen

Za svůj vznik, sahající pravděpodobně až do přelomu tisíciletí, vděčí městys Waldkirchen „Zlaté stezce“. V průběhu pokračujícího osídlování „severního lesa“ v 11./12. století z Pasova, bylo v blízkosti solné stezky do Čech založeno nové farní sídlo: „Kirche im Wald“ („kostel v lese“), přeloženo do češtiny Kostelec. První zmínka tohoto místa (farář z Waldkirchenu) pochází z roku 1203. Pasovští biskupové, kteří byli od počátku 13. století pány opatství, propůjčili Waldkirchenu tržní právo (potvrzeno v roce 1285) a později také výsadní právo skládání soli, která byla nejdůležitějším obchodním artiklem na této dopravní ose. Soumaři zde museli na své denní pouti z Pasova nebo Volar přenocovat a obstarat své koně, zatímco jim sedláci z okolí mohli nabízet své produkty. Takto vzniklé každotýdenní trhy a vzkvétající obchod solí brzy přinesly blahobyt do waldkirchenských zdí. Když několikrát došlo k ohrožení městysu loupežnými bandami z Čech, nechal pasovský kníže biskup Waldkirchen v letech 1460 - 1470 obehnat kruhovým opevněním, které se z části zachovalo dodnes. Waldkirchen zasáhlo šest zničujících požárů (1492 – 1945). Poslední z nich vypukl v souvislosti s odstřelováním americkými oddíly v posledních válečných dnech, kolem 26. dubna. Díky nezlomitelné budovatelské vůli občanů se však Waldkirchen v každé době podařilo znovu obnovit a potvrdit jeho výjimečnou roli hospodářského a kulturního centra Dolního Bavorského lesa. V roce 1972 byl městys Waldkirchen po zhruba tisícileté tradici povýšen na město.


Přidat komentář:

    Mohlo by se Vám dál líbit:
Návštěva Bayernparku
Návštěva Bayernparku, aneb určitě tušíte, co to bude pro děti
Pohádka o Apartmánu ve Stožci na Šumavě
Pohádka o Apartmánu ve Stožci na Šumavě, aneb ten poslední bereme!
Na Luzný jádrovým územím přes Steinfleckberg
Na Luzný jádrovým územím přes Steinfleckberg, aneb územím nikoho...
Zdolání vrcholu Haidel na kolech
Zdolání vrcholu Haidel na kolech, aneb druhý den nás bolí vše