No a druhý den azzuro a „táta“ mě vyvezl do Strážného… (auto necháte rovnou u začátku běžkařské stopy-projedete Strážné, zahnete doprava před prodejem ryb a jedete cca 1 km? – fakt nemám odhad a tam je cedule a parkoviště…). Byl to opravdu kýč… skoro nikde nikdo (jsem si oddychla..), slunce, krásná panoramata… Trasa na Knížecí pláně je celá mírně do kopce, ale dá se to, 2 kopce jsou delší a táhlejší… jsou tam i rovné úseky, kde jsem opět bez úspěchu zkoušela bruslit… v hospůdce na Knížecích pláních bylo natřískáno, jezdili tam lidé z Borové Lady a Kvildy… dali jsem si výbornou kotletku, pivko a frčeli dolů… opět jsem byla ráda, že cesta byla prakticky bez lidí… jeden kopec, ten nejdelší jsem jela se řevem – muž na mě celou dobu křičel DRŽ STOPU, DRŽ STOPU… když už jsem to nevydržela a vyndala nohu na brzdění, tak jsem spadla-asi můj největší pád – brýle, Labelo, kapesníky a hroznový cukr s Jesenkou byly rozptýlené 20 m ode mě, jednu běžku jsem měla za hlavou…. Nakonec se mi podařilo běžky odepnout, nasadit a dojet….
Nicméně to pro mě byl zážitek a věřím, že když trochu zatrénuju, tak těch pádů bude míň, na běžkách nebudu chodit, ale ladně klouzat …
Tuto trasu doporučuji všem, co jsem doporučovala i Dobrou…
Tak hurá na běžky!!!
Opět počasí nádherné, co více si přát.
Pozvolné stoupání, cesta okolo Žďárského jezírka a sedílka a už jsem tu ...
Na místě, kde nyní stojí Knížecí Pláně - Hájenka, stála kdysi hájovna.
Dáváme si místní gulášek, malé pivko a i doplníme nějaký ten cukr na cestu zpět.
Dolů už to jelo jako po másle :-)