www.tusset.cz
TUSSET

Šumava je krásná za každého počasí

Zmizelou Šumavou

Aneb cestou jsme nepotkali ani živáčka

Zmizelou Šumavou

Včera jsem dokončili převaděčskou cestu Kanálu 54 kudy chodíval Franz Nowotný alias Kilián a po noci v přístřešku na Bučině se vydáváme směr Strážný po hraniční červené TZ. Zatímco včera jsme mohli obdivovat „nedaleké“ Alpy, dnes nevidíme ani na protější kopec :-) Bučina bývala obec na Horní Zlaté stezce, vedoucí z Kašperských Hor do Fünsterau. Svého času byla nejvýše položenou obcí nejen na Šumavě, ale i na celém českém území - ležela ve výšce 1162 m. n.m. V r. 1921 zde stávalo 38 domů a žílo 343 převážně německých obyvatel. Byl zde celní úřad, kasárna finanční stráž, myslivna, obecná škola, spořitelna a od roku 1891 kaplička sv. Michala stojící u bývalé odbočky k pramenům Vltavy. V obci se nacházelo i několik hostinců a hotelů, například hotel Fastner, hostinec U Tyroláka něm. Zum Tiroler a v neposlední řadě Pešlova chata (dnešní Alpská vyhlídka 1.182 m.n.m. ). V roce 1785 se poprvé uvádí německý název Buchwald podle původního bukového lesa. Po odsunu a hlavně v r. 1956 bylo vše vypáleno a srovnáno se zemí. Posledním byl kostel v Knížecích Pláních, který byl odstřelen. Přes bývalou obec Chaloupky něm. Hüttel (v r. 1890 zde stálo 10 domů a žilo 82 obyvatel) přicházíme právě k ruinám kostela sv. Jana Křtitele v Knížecích Pláních něm. Fürstenhut tedy Knížecí klobouk, jak se obec dříve jmenovala. U přístupu k torzu kostela je litěný malovaný alianční erb Josefa ze Schwarzenbergu a Idy z Lichtenštejnu, který byl původně umístěný nad vchodem kostela. Pokračujeme krásnou krajinou, cestou míjíme křížky, tiché kamenné svědky minulosti. Překračujeme lávku přes Červený potok poblíž hraničního kamene 14 a míříme k bývalé dřevorubecké obci Stodůlky něm. Scheurek. Zde pokud budete pozorní jsou k nalezení pamětní desky na místech, kde dříve stávaly domy. Např. s texty „V upomínku na toto místo, kde stál dům č. 14 rodiny Schwarz.“. Podél cesty v délce 3,5km zde stávalo 27 domů se 179 obyvateli k r. 1921. Život zde byl těžký, podloží bylo chudé na píci a minerály a proto musel být dobytek po několika letech obměňován, aby jim nepošel na celkovou sešlost. Vyráběli tu vyhlášenou limonádu, dřeváky a byli výborní muzikanti, žádaní po okolních vsích. Další bývalou obcí na trase je Josefov něm. Josefsthal, no spíš než obcí to bylo pár chalup rozesetých po okolí, spadajících pod Horní Světlé Hory. Doporučuji nyní sejít z červené na žlutou TZ a projít přes Dolní Světlých Hory do Horní Světlých hor. O těchto obcích a nedalekých Slunovratných kamenech si můžete přečíst zde. A to už to máme kousek okolo nouzového nocoviště do obce Strážný, třeba na vyhlášenou zmrzlinu u p. Žáka.

GPX soubor s trasou ke stažení zde (stačí soubor “uložit jako” a přetáhnout na web mapy.cz).

Kompletní fotogalerii se 260 ks fotografií + 4 videi můžete shlédnout na rajce.net


Přidat komentář:


    Mohlo by se Vám dál líbit:
Hajní a pytláci na schwarzenberské Šumavě – díl druhý
Hajní a pytláci na schwarzenberské Šumavě – díl druhý, aneb pytlácká bitva ve Stožci r. 1850
Zřícenina bašty Pustý hrádek a hrad Kašperk
Zřícenina bašty Pustý hrádek a hrad Kašperk, aneb za exteriéry pohádky Anděl páně
Nejkratší cestou na Boubín
Nejkratší cestou na Boubín, aneb Aneb sníh nesníh, jde to i v zimě
V hlavní roli Velký Falkenstein – díl třetí
V hlavní roli Velký Falkenstein – díl třetí, aneb přes pár schachten na Plesnou a Debrník